Existuje mnoho teorií, které definují, co je to chronická nemoc. V podstatě jde o nemoc, jež má dlouhý průběh a jejíž léčení nevede k uzdravení. Chtěl bych se nyní tomuto tématu věnovat. Vybral jsem si zdánlivě jednoduchou formu chronické nemoci, jež nelze srovnávat např. s nemocemi vrozenými, které jsou v zásadě již chronické…
Vezmu pod drobnohled nemoci, které vznikly z akutního stavu, byly léčeny, a přesto přešly do chronického stavu. Vybral jsem si modelovou situaci chronicky nemocného batolete. A začnu banální situací, kdy toto dítě – batole prodělává svou první nemoc, která je provázena teplotou, rýmou, kašlem a nechutenstvím. Je evidentní, že asi „chytilo“ nějaký bacil od staršího sourozence, který jej přinesl ze školky. Tedy to je klasická situace, denně dostáváme do poradny dotazy tohoto rázu.
Dar obranného mechanismu
Každý člověk je od narození vybaven obranným mechanismem, který má za úkol tělo chránit před bacily a viry. Imunitní systém na ně reaguje, učí se s nimi žít. Nejprve musí bacil identifikovat, zda je pro tělo škodlivý, nebo zda je pro tělo prospěšný. Pokud je škodlivý, učí se jej zlikvidovat svými prostředky, třeba tím, že si vytvoří teplotu, zmobilizuje bílé krvinky, vytvoří si zánět, objeví se kašel, což je obranný reflex, pomocí něhož se tělo snaží vypudit ze sliznice to, co tam nepatří. Sliznice začnou tvořit hlen, jenž odplaví nečistoty a škůdce. Imunitní systém si bacil zapamatuje, aby při příštím kontaktu proběhla identifikace rychleji.
Organismus dítěte byl napaden bacilem, probíhá onen výše popsaný proces, akutní stav. Je teplota, kašel, rýma, tedy evidentní příznaky ukazují, že imunita reaguje a snaží se svými prostředky problém řešit.
Podaří se jí to? Vyrovná se s bacilem? Nebo dostane lék na snížení teploty, kapky proti kašli?
Zacházení s darem
Po léku je teplota sražena, kašel zmírněn… Mechanizmy, které si imunita použila, jsou však utlumeny. V počátku nemoci působí virus, a ten v horečce hyne. Když podáte lék proti horečce, horečku srazíte, dítěti se uleví, ale virus zůstává. Pro něj nepříznivý faktor = horečka – přestal působit, a tak virus nemá překážky a obtěžuje dále. Tuto situaci využívá bakterie, která čeká na sliznici a nyní, když je imunita oslabena, se rozmnoží. Opět vystoupí teplota, projevy nemoci se zesílí, přidá se celková schvácenost a objektivně můžeme diagnostikovat projevy konkrétního zánětu např. na mandlích, v dutinách, na průduškách…
Imunita bojuje ve vyšší úrovni. Podaří se jí to? Vyrovná se s bacilem?
Nebo dostanete antibiotikum?
Pokud lékař vyhodnotí situaci tak, že tento boj imunita nezvládá, nasadí antibiotikum, po němž se uleví.
Jenže zde je klíčový okamžik. Kritický bod. Imunitní systém bacil nezničil, ale za něj to udělalo antibiotikum.
Imunitní systém místo toho, aby se posílil, zůstal stát, nebo se dokonce oslabil. Antibiotikum možná zničilo bacil, ale současně zničilo i ochrannou mikroflóru ve střevu, a tím podnítilo další oslabení imunity.
Co se stane, když se naše sledované batole, které svůj první boj nevyhrálo, dostane do kontaktu s novým bacilem? Jeho starší sourozenec přece navštěvuje školku a chodí domů se žlutozelenou „svíčkou“ u nosu. Je tedy pravděpodobné, že popisovaný boj začne znovu, ovšem nyní již za jiných podmínek, totiž s oslabenou imunitou a dysbiózou ve střevu.
Dostane zase lék proti teplotě, kapky proti kašli, druhé antibiotikum?
A v dalším měsíci to bude potřetí? Pak počtvrté? Zvětší se nosní mandle a zazní diagnóza chronický zánět nosohltanu, mandlí, průdušek?
Pak se přistoupí k vytržení mandlí jednou, podruhé. Zánět se přestane projevovat v nosohltanu, ale rozvine se astma, nebo začnou potíže v močových cestách…
Změny často nevratné
Chyba: Na začátku byla akutní, banální infekce, ale po několika měsících či letech léčení se již objevuje problém chronický.
A proč?
Protože nebyla správně vyhodnocena situace schopnosti imunitního systému sledovaného batolete.
Imunitní systém nedostal dostatečný prostor, aby se přirozeně vyvinul, zdokonalil a sám se s bacilem vypořádal. Popsanou léčbou byl naopak zbaven této možnosti a za imunitu problém řešily léky
Při přechodu do chronického stavu dochází obvykle ke změnám v organizmu, které nemusejí být vratné. Z toho důvodu bývají chronická onemocnění stále obtížněji léčitelná a většinou již nelze hovořit o vyléčitelnosti.
Směr postupu nemoci
Chronická nemoc obvykle postupuje ke kortikoidní terapii. V podstatě to znamená, že definitivně bere za imunitu kontrolu lék. A čím déle je kortikoterapie aplikována, tím je menší šance k návratu do stavu samoléčitelnosti organizmu.
Mnoho let se věnuji rozborům takových situací a nelze jednoznačně psát, že uvedený model se sledovaným batoletem platí pro každého. Nicméně je častý.
Začátek
Opět se vrátím na začátek, kdy se u sledovaného batolete objevila rýma, kašel, teplota. Je známo, že nemoc nezačíná v okamžiku, kdy se projeví příznak nemoci, ale se k tomu již určitou dobu připravují různé okolnosti, až potom přijde bacil = spouštěč a nemoc se projeví. Rozbor je třeba vést do hlubší minulosti a hledat širší souvislosti, jako třeba podmínky bydlení rodiny, kouření rodičů, přítomnost plísní na zdech, nesprávný rodinný výživový model. Musí padnout otázka na délku kojení, očkování, dobu narození, dobu porodu a také na průběh těhotenství, ba dokonce je třeba jít až před dobu početí. Půjde o genetické dispozice k nemocem, imunitní systém obou rodičů, principy epigenetiky a konečně o psychickou a duchovní rovinu rodiny.
Každá akce má svou reakci, nemoc je ta reakce, vždycky existuje akce = příčina.
V Bibli je to popsáno v tomto smyslu: Napřed je žádostivost, která přivádí ke hříchu, přičemž mzdou hříchu je nemoc a následně smrt.
A tato pravidla se nedají oddiskutovat, jsou neměnná, nelze je obejít. Jsou stejně neměnná, jako je zákonitost zemské přitažlivosti.
Další faktory a podobné modely přibývají
S věkem se přidávají další faktory a jiné souvislosti, které utvářejí podobné modely chronických nemocí a ke kterým je léčebně přistupováno stejným způsobem.
Např. léčba vysokého tlaku je realizována léky proti vysokému tlaku, léčba vysokého cholesterolu léky proti cholesterolu, léčba hormonální nevyrovnanosti užíváním hormonální antikoncepce, léčba depresí antidepresivy, alergie antihistaminiky atd.
Jde jen o léčbu symptomatickou, která nerespektuje příčiny, ty pokračují dále. Tyto léky se snaží udržovat pacienta v dobrém stavu žití, žel vzniká postupně závislost na lécích, bez nich již pacient není schopen problém překonat, a tak vlastně vzniká další odnož chronické nemoci.
Dotaz bez kontextu
Dotaz do naší poradny obvykle začíná slovy – 20 let trpím gynekologickými záněty, léta mě trápí bolesti kolene, 30 let se léčím na vysoký tlak, mám diagnostikované astma, užívám ty a ty léky…
V kontextu popsaného tématu je jasné, že tyto diagnózy jsou vytrženy z kontextu. Pokud si dáte práci s rozuzlením celé historie problému, pak přijdete právě na různé modely, velmi podobné těm, kterým jsem se zde věnoval.
Společný základ dotazů
Dotazy mají společný základ: Není pojmenována příčina, ta není odstraňována, nýbrž pokračuje dále, pozornost se soustředí pouze na zmírňování následků, projevů. Medikace časem narůstá, chronická nemoc se upevňuje.
Chronická nemoc a rodina
Pokud máte co do činění s již existující chronickou nemocí, je nutno zmínit, že se netýká jen pacienta samotného, nýbrž se dotýká celé rodiny. Když do poradny přichází pacient s chronickou nemocí, požaduji proto, aby s ním přišli všichni členové, kteří tvoří jeho rodinu.
Při řešení chronické nemoci je totiž nutno změnit v chodu rodiny mnohé skutečnosti a takové změny se nutně dotknou všech členů.
Pokud zůstaneme u toho modelového příkladu nemocného batolete, jistě tam půjde o to, aby probíhala dlouhodobá rekonvalescence po akutní nemoci, třeba pobyt v jiném prostředí, na horách, u moře, v prostředí, kde nejsou bacily – tedy mimo dětský kolektiv. Jistě půjde o změnu jídelníčku, o pohybovou aktivitu, o nácvik správného dýchání atd.
Jak se toto všechno má uskutečnit bez asistence ostatních členů rodiny?
Svou roli bude hrát ekonomická situace rodiny, zůstává zde péče o zmíněné starší dítě. Každý člen rodiny se musí přizpůsobit změněným podmínkám a nějak se s nimi vyrovnat. Týká se to všech a jistě je třeba zapojit i prarodiče.
Když je nepříznivá prognóza
V tomto článku jsem si vybral modelovou situaci dítěte, jež trpí slabou imunitou. Je to příklad z kategorie nemocí méně závažných. Ale vezměte si nemoci, kde je ohrožen život, kde je pacient upoután na lůžko, kde je nepříznivá prognóza.
Členové rodiny se musí naučit nejen novým dovednostem, které jsou nutné k tomu, aby se dokázali postarat o tělesné potřeby pacienta, třeba užívání pomocného přístroje, pomůcek, je třeba se starat o jejich údržbu, ale všichni musí upravit také své postoje, pocity, svůj životní styl a denní režim. Je-li doporučena speciální dieta, je žádoucí, aby totéž dietní jídlo přijímali také ostatní členové rodiny a dávali tak najevo povzbuzující příklady: Pacient nemá být frustrován, že on jediný má jíst jiné jídlo, než přijímají obvykle ti ostatní.
Psychika
V neposlední řadě jde o psychickou atmosféru rodiny. U chronické nemoci bývá přítomen strach, trvalá nejistota, ztráta sebevědomí i perspektivy. Tehdy se musí rodina semknout a společnými silami s těmito jevy bojovat. Např. s ničivými emocemi. Když se členové rodiny dozví nedobrou diagnózu, reagují většinou tím, že jsou v šoku, že tomu nevěří a popírají to, nejsou schopni to unést. Zjištění, že někdo blízký má životu nebezpečnou nebo vyčerpávající chorobu, může být zničující. Členové rodiny mohou mít pocit, že všechny jejich naděje, sny a plány jsou pryč, což v nich navozuje nejistotu z budoucnosti a pocit hluboké ztráty a zármutku.
Rodina musí překonat zoufalství, získat zkušenosti od jiných rodin s podobnou nemocí, které to již zvládly, vzít si od nich poučení a odhodlání, že to mohou dokázat také. Potřebují dosáhnout změny společenských vztahů. Vyrovnat se s obtížnými emocionálními stavy a naučit se zachovávat si pozitivní náhled.
Závěr
Vyjádřil jsem zde své dojmy, které mám v kontaktu s chronicky nemocným pacientem. Uvedl jsem tzv. banální model nemocného batolete a ke konci jsem popsal nemoc s vážnou diagnózou. Zdánlivě odlišné chronické nemoci.
Žel musím konstatovat, když rozebírám ten druhý příklad vážné diagnózy a tvořím s pacientem jeho životní historii nemocí a léčby, že přicházím vysokým procentem až do věku batolete, a ukazuje se, že na začátku byla právě ta banální chronická nemoc různých respirací, která byla léčena antibiotiky, vytržením mandlí, kortikoterapií… A tak jsem zde vlastně popsal modelový příběh jedné chronické nemoci od banálního akutního stavu až po chronickou nemoc s vážnou diagnózou.
Autor: MUDr. Pavel Šácha
Zdroj: https://www.celostnimedicina.cz/model-chronicke-nemoci.htm#ixzz4GLCikiAn
Časopis Ve hvězdách si lze předplatit prostřednictvím non stop linky předplatného + 420 777 157 435, e-mail: info@astrolife.cz (roční předplatné 350 Kč, půlroční 175 Kč), pro Slovensko na telefonním čísle + 421 244 458 821, e-mail: predplatne@abompkapa.sk
